Naty a Luci

Jejich společný rituál se mi vepsal hluboko pod kůži. Ne pro velkolepou výzdobu nebo svatební šaty od známého návrháře, ale tou atmosférou, kterou vytvořili všichni přítomní. Příběhem jejich dne, vás nyní provedu a samozřejmě vás neochudím ani o informace o tom, kde se vzala jejich svatební výzdoba, svatební kytice nebo třeba svatební dort a sweetbar.

Jak jsme se poznali?

Běžně bych začala tento odstavec tím, že mi holky napsaly a naplánovaly jsme si předsvatební schůzku. Jenže to bych předbíhala. Tentokrát jsem je hledala já. V době, kdy jsem tvořila svatební editorialy pro fotografy, kteří si potřebovali naboostovat svoje portfolio, jsem snila o ryze holčičí nebo klučičí svatbě. A na mou výzvu se ozvala Naty. Vždy jsem chtěla dopředu vědět, koho budu svým fotografům nabízet a součástí takového seznámení bylo i krátké párové focení. Padly jsme si do noty jak díky naší lásce k brunchům, tak díky otevřenosti ve všech tématech. Závěrečné focení už pro nás tedy byla pohodička a nakonec se přirozeně protáhlo na délku běžného párového focení. Protože nás to prostě bavilo :-)

Vlivem mnoha skutečností se nakonec editorial nepodařilo uskutečnit, ale holky mi přesto napsaly zbnovus prosbou o radu - hledaly svatební místo. Ráda jsem jsem jim poradila a měla jsem velkou radost, když mi pak napsaly, že si místo opravdu vybraly a jsou z něj nadšené. A o to větší radost jsem měla, když se mě zeptaly jestli bych jim svatbu nechtěla nafotit. Takže můj sen byl splněn a navíc jsem dostala příležitost, stát se součástí opravdu krásného svatebního dne.

Svatba se konala v krásném vinařství na jihu Moravy, kde jsem fotila už několik událostí a každou další takovou příležitost vítám s potěšením. Součástí místa jsou vnitřním prostory pro hostinu, nádvoří s přilehlou loučkou, kam je možné umístit obřad pro více hostů, ubytování, kryté posezení a malebný dvůr, kde se konají obřady při menším počtu lidí a také sklepy, ve kterých je možné naplánovat řízenou degustaci přímo s majitelem.

Svatební den

Přípravy na místě probíhaly už den před svatbou. O veškerou výzdobu se postarala sama Luci, která také vytvářela návrhy veškerých svatebních tiskovin před svatbou, které hostům pomáhaly se snáze zorientovat. V den svatby se pak potkalo tolik nezapomenutelných momentů, které vytvořily tu pravou atmosféru, kterou na své svatbě chcete mít. I když se holky nechtěly vidět ve svatebních šatech před obřadem, vítaly společně své hosty v květinových společenských šatech. Projevovaly svým hostům tak úctu, prolomily ledy a seznámily ty, kteří se dosud neznali. Využily k tomu ty nejlepší svatební koláčky, co jsem kdy v životě jedla (s fakt poctivou várkou rumu) a domácí pálenku. Obě holky dostaly před svatbou krásné dárky. Naty album ze své rozlučky se svobodou, Luci dopisy od svých kamarádek a významných žen ze své rodiny. A to mě dostalo. Něco, co bych sama ve svůj svatební den chtěla od svých blízkých dostat.

Začínáme...

U obřadu nezůstalo jedno oko suché. Ani to moje. Jejich oddávající si s proslovem dala neskutečnou práci a vzala svou roli velmi vážně. Byl to proslov šitý holkám na míru, a proto tak nezapomenutelný a silný. Nebály se vzájemného slibu, což je samo o sobě velmi silným momentem pro všechny zúčastněné a mnohem osobnější, než pouhé, přitom silné ANO.

Symbolem jejich spojení nebylo jen předání prstýnků (P.S.: jewelry - Sabina Psotková), ale po většinu času se také držely za ruce, které byly ovázané zauzlovanými provázky, což podle keltské tradice symbolizuje spojení dvou životů, vzájemný závazek a "svázání" osudů dohromady.

Během své práce slova vnímám jen občas, především, abych se připravila na všechny podstatné momenty. Nebylo tomu jinak ani zde, ale ta energie mě absolutně pohltila. Vliv na to jistě měl i počet hostů na tak malém prostoru, kterým dvorek v tomto kouzelném vinařství, nabízí. Hosté byli všude a velmi blízko oběma snoubenkám - celé to bylo tím pádem tak nějak intimnější a provázané.

A párty může začít...

Po zbytek svatebního dne se všichni bavili, s holkama se zastavovali, fotili se, vzpomínali, pili drinky, které kamarádka novomanželek navrhla na míru, propojovaly se jednotlivé skupiny, krájel se dort, který spolu se sweet barem vytvořila kamarádka Karolína, tančilo se, vyvazovala se kytice od Nakrm Duši u Vyškova, hrál se botičkový kvíz a měli jste pocit, že se tady všichni vzájemně už dávno znají a hlavně, že si užívají každou minutu. Stoly se prohýbaly pod jídlem z kuchyně, Vinárny U Dohnalů Caterring - Pouzdřany a nabídku rozšířily také pagáče Pod Komínom z Bratislavi, po kterých se jen zaprášilo.

Když jsme se tedy vytratily na jejich společné focení, pokračovali všichni v oslavě i bez naší přítomnosti. Nedaleko vinařství se nachází vinice, s tím nejkrásnějším výhledem na Pavlovské vrchy, tedy na Pálavu :-) A bez toho jsme se nemohly obejít. Když se podaří fotit při západu slunce, je to pro mě výhra. Všechno je pak krásnější a múza předbíhá rychlost mých prstů na spoušti.

Tento krásný den nevznikl náhodou. Konal se na krásném místě za krásného počasí. Holky si svůj vysněný den naplánovaly přesně podle sebe, pozvaly lidi, kteří jejich lásce fandí, podporují je a chtěly s nimi u toho být. Svými drobnými dary, úsměvy, dojetím, dopisy, přáním, gratulacemi, velkolepými gesty, tancem, překvapením nebo proslovem, vytvořily těmto dvěma ženám nezapomenutelný zážitek a vzpomínky, které jsem jim zase já uchovala navždy...

Při svém plánování věnujte největší pozornost tomu, koho na svou svatbu zvete, protože takovou atmosféru na svatbě, jakou měly ony, chcete i vy.