O retušování
Článek o tom, co jsem ochotná vyretušovat, a co už je podle mě příliš a také o tom, jak lze úpravu fotek usnadnit.
Někteří fotografové tvrdí, že fotky zásadně neupravují, protože fotograf by měl umět vyfotit snímek na první dobrou bez jakýchkoliv úprav. Chápala bych to u fotografů, kteří fotí na analog (film), ale i tam je retušování možné, i když se jedná o poněkud pracnější činnost. Pokud něco takového prohlásí člověk, který má digitální fotoaparát a myslí to s digitální fotografií vážně, s velkou pravděpodobností se do programu na úpravu fotografií ještě ani nepodíval, nebo vlastně neví, jak na to.
Fotoaparát není dokonalý a nikdy nevystihne barvy tak dokonale, jako vidíte běžným okem. Abyste vytvořili skutečně líbivé fotografie, je potřeba se v programu na úpravu fotografií věnovat minimálně barvám. Nicméně zákazník si žádá víc. Fotografovi by mohlo být v podstatě jedno, že se Vám uprostřed čela v den focení objevil nevzhledný pupínek nebo máte zuby zažloutlé od pití kávy. Prostě takoví jste! To, co ale jednotlivé fotografy odlišuje, je právě jejich přístup k úpravě a retušování. Existují fotografie, u nichž na první pohled poznáte autora. Prozradí ho použití barev a míra evidentních zásahů, které fotografii posouvají k dokonalosti. Podobu výsledné fotografie ovlivňují fotografovi zásady při úpravách, jiní fotografové, kteří jsou mu vzorem nebo ho naopak odrazují, možnosti programu a schopnosti fotografa využít program na maximum.
Existuje velmi tenká hranice mezi tím, co je ještě pro oko fotografa lahodící, a co už je přes čáru. Představte si, že to kvantum fotografií z jednoho focení, vidíte několikrát. Napřed vytřídíte fotky rozmazané a ty, kde objekt zavřel oči nebo jste ho zastihli v nelichotivé grimase, a pak třídíte dál. Protože jeden záběr pořídíte několikrát, třeba i z více úhlů, jsou mezi nimi opravdu drobné nuance. Takže hledáte tu nejvíc top (pokud nemáte tu výhodu, že si chce objekt najít tu topku sám). No a pak sledujete každou pleťovou nedokonalost, kruhy pod očima, vrásky. Přibližujete, oddalujete, odmažete vrásku, pak ji zase přidáte zpět, protože to už nevypadá přirozeně a tak pořád dokola. Vyhladíte... A sakra, tak tady už to bylo moc, takže znovu a lépe.
Takže v podstatě hledáte kompromis. Toho, co je v souladu s Vaším přesvědčením a toho, jak chcete, aby fotka ve výsledku vypadala (Vašeho stylu). Tak jako v kterémkoliv jiném uměleckém směru, i zde záleží pouze na vkusu autora. Pokud sledujete pravidelně práci nějakého fotografa, dokážete si přibližně udělat obrázek o tom, jak k úpravám přistupuje. A pokud se Vám jeho práce líbí, není moc rozumné po něm chtít, aby ve Vašem případě udělal výjimku a třeba Vás vyhladil víc.
Jak k úpravě přistupuji já?
Standardem při úpravě každé výstupní fotografie, která mi projde rukama, je:
sjednocení pleti odstraněním pupínků, kruhů pod očima a jiných nedokonalostí pleti - odřenin, modřin...
zvýraznění očí
barevná sytost rtů
rušivý objekt, který trčí focenému objektu z hlavy
bělení zubů a očního bělma - nikdy ale nechci, abyste vypadali na fotkách jako upíři, takže se snažím o mírnější úpravu
Co ode mě nečekejte?
odstranění pih - protože to je prostě hřích
redukce postavy/obličeje
přílišné vyhlazení vrásek a pleti, které Vás omladí o několik let
vizuální úprava nehtů - to ani moc dobře nejde, proto se doporučuje, aby fotografovaný dorazil na focení již s upravenými nehty
Nemyslím si, že je nutné dělat z Vás někoho jiného a je nezbytné, abyste se na fotce poznali Vy a poznalo Vás i okolí. Samozřejmě chci, abyste se sami sobě na fotkách líbili a společně strávený čas pro Vás byl příjemným zážitkem, ale také vím, že spoustu věcí lze ovlivnit již během samotného focení, a to rozhodně upřednostňuji.
A co tedy můžeme ovlivnit při focení?
zvolení správného úhlu záběru - pokud se mi však podařilo zachytit nějaká krásný a neopakovatelný moment, rušivý objekt raději vyretušuji až na fotografii
použití správného světla a vhodného líčení, čímž zamezíme viditelným kruhům pod očima
rafinované zakrytí částí těla, s nimiž jste nespokojení
správné pózování
použití detailních záběrů, které zvýrazní části těla, jenž se fotografovanému líbí
použití vhodných scén - například se mi osvědčilo, že v mléčné koupeli lze přirozeně potlačit problematické partie a zdůraznit ty hezké
Už i já mám na svém kontě několik retušovaných kuriozit, které mě přišpendlily k monitoru na dobu delší než bych chtěla. Proto si raději vše zkontroluju před focením a také případně zvolím jiný úhel, abych tomuto předešla.
Retuš na téma mobil v kapse
To je peklo. Zvlášť pokud ho musíte retušovat osmkrát z deseti fotek :-) Proto, před focením všechno z kapes!
Retuš na téma strom rostoucí z hlavy
U této fotky jsem měla velké morální dilema, protože vím, co pro Slávku ten strom znamená. Já si to na místě nepohlídala a teď by prostě její mamince trčel z hlavy. Fotku jsem chtěla upravit, protože to byla velmi hezká chvíle a holkám se v obličeji vystřídalo hned několik emocí, které se mi podařilo zachytit a teď z toho mají takovou slideshow :-) No trochu mé svědomí uklidnilo, že na ostatních fotkách strom zůstal. Teď zpětně si ale říkám, že bych ho tam prostě klidně nechala.
Retuš na téma tetování
Fotily jsme TFPéčko v mléčné koupeli. Bylo to krásně ženské, v prostředí, kam chodí ženy odpočívat a v krásném bodýčku syté barvy, které tu všudypřítomnou ženskost krásně podtrhovalo. No a u fotek zezadu prosvítá tetování, které ale vůbec žensky nepůsobí. No co teď? Běžně bych si nedovolila odstranit ho bez konzultace s foceným, ale u tohoto projektu jsem to udělala a byly to pro mě krušné chvíle, když jsem čekala na reakci. Naštěstí, byla focená nakonec stejného názoru, ale klidně mě mohla za tento zásah sjet na tři doby. Takže poučení? Bez předchozí konzultace s foceným do tohohle risku už nejdu :-)
